Chmel

Chmel je plodina, která vyžaduje největší podíl ruční práce ze všech komodit pěstovaných na polích v rostlinné výrobě. Aby se tento podíl co nejvíce eliminoval, musí proto na celý proces od výsadby až po sklizeň nastoupit mechanizace. Použité technologie pěstování chmele dříve: Sazenice se získávaly ručním odhrabáním babek a následným uřezáním nožem, sázení se provádělo pod rýč, zavěšování vodících drátků se provádělo hliníkovými tyčemi, opravy během růstu chmele popřípadě spadené révy se zavěšovaly pomocí takzvaných "veverek," oborávání nebo případná kultivace a orba se prováděla koňmi. Sklizeň probíhala převážně ve chmelnicích nebo se ze tří rév udělala otépka a ta se následně rozvážela po domech, kde se šišky očesaly a následně odvezly k měření ve věrtelové nádobě na sušárnu chmele, která byla zasýpací komorová. Nyní: Sazenice ořeže ořezávač chmele, důlky pro sázení vyvrtá půdní vrták, zavěšení vodících drátků se provede z plošiny, opravy se taktéž provádí z plošin, veškeré práce kultivační a postřiky nám provedou traktory a révy do sklizňových středisek dopraví traktorové strhávače. Z ručních prací, které se ještě nikomu nepodařilo zmechanizovat, je zapichování vodících drátků a navádění chmelových rév. Obchodní partneři jsou spokojeni s odváděnou prací na polích.