Vnitřní Omítky
Vnitřní omítky jsou velmi důležitým faktorem pro zdravé a příjemné bydlení a to nejen vzhledově, ale i funkčně. Kvalitní vnitřní omítky vytvářejí příjemné a zdravé bydlení v interiéru domu. Omítání je činnost vyžadující zručnost a cvik. Pokud omítáte zeď poprvé, jistě se vám to jen tak nepodaří, ale po pár metrech to půjde o něco lépe.
Druhy Omítek:
- Ruční omítání
- Strojní omítání
Ruční Omítání:
Oproti tomu kdysi tradiční omítky, složené z cementu, vápna a režného písku, povrchově upravované štukem z písku a vápna, jsou dnes již celkem vědou. Složení tradičních omítkových směsí je závislé na druhu a stavu materiálů, které jsme použili ke zdění. Jsou maximálně dvouvrstvé (s výjimkou omítek sanačních, které se však aplikují při rekonstrukcích starších a podmáčených objektů, nebo v místech s výskytem tepelných mostů a tedy následně i vlhkosti a plísní) a na bázi vápna, cementu a sádry. Nanášíme je ve skladbě hrubá omítky (jádro - jádrová) a jemná omítka (štuk). Čili i štuk je vlastně omítkou, ale jemnou.
Vedle toho je dnes v nabídkách výrobců celá řada stěrek - omítek akrylátových, silikonových a silikátových, které jsou určené k provedení v podobě omítek dekorativních. Žijeme v době, kdy začínají hrát při úpravách stěn podstatnou roli barevné nátěry a různé jiné efekty. Například batiky a benátské štuky, různé povrchové struktury, ještě víc následně umocněné nanesením barev. A tady bychom si s tradičním složením omítkových směsí nevystačili.
Samostatnou roli pak hraje úprava stropů, kdy je podstatná především i co nejsvětlejší barva stropu. Platí pravidlo, že čím je strop tmavší, tím víc místnost opticky zmenšuje a naopak
Omítání vnitřních stěn lze rozdělit do třech základních kroků:
- Příprava podkladu
- Namíchání malty
- Omítání stěny
Strojní omítání:
Strojní omítky jsou rychlým a moderním způsobem realizace omítání stěn a stropů v rodinných domech, bytových domech, ale i v průmyslových prostorech. Omítky provedené strojním nahazováním nabízejí celou řadu výhod. Hlavní předností, kterou Vám strojní omítky nabízejí je rychlost realizace a kvalita provedení. Materiály, které se používají pro strojní omítání mají přesně dané neměnné složení, nehrozí zde výkyvy kvality jako při přípravě omítky na stavbě.
Tradiční omítky:
- Cementová malta
- Štuková omítka z přísadou sádry
- Sádrová omítka
- Cementová hladká omítka
- Cementová pálená omítka
- Stěrková omítka
- Štuková omítka
Sanační Omítky:
- Vápenocementová malta
- Vápenná hrubá omítka
- Vápenná hladká omítka
- Vápenocementová a cementová zatřená omítka
Vlastnosti a použití omítek:
Štuková malta - je hustší vápenná malta, která je směsí vápna a jemného prosátého říčního nebo kopaného písku v poměru 1:3. Do směsi je možné přidat i cement, který by měl tvořit asi padesátinu celkového množství namíchané štukové omítky.
U vápenných omítek počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku. Pro vnější štukové omítky nebo vnitřní omítky do vlhkého prostředí počítejte se spotřebou zhruba 250 kg vápenného hydrátu na jeden krychlový metr písku. Poměrně široké hmotnostní rozmezí spotřeby vápna je dáno různou kvalitou vápna. Je třeba si optimální množství vám dostupné značky vápna vyzkoušet.
Vápenocementová malta - se míchá ze směsi vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech, vystavených většímu opotřebení (např. schodiště). Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku. Je třeba počítat s tím, že cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva "dýchat," proto se například u rekonstrukcí starých domů s neizolovanými základy (případně izolovanými pouze jílovou mazaninou) striktně doporučuje použití vápenných omítek bez cementové složky.
Cementová malta - se používá pro omítání místností s větším podílem trvalé vlhkosti (např. prádelny, sklepy) k vytvoření tzv. zatřených, hlazených či pálených cementových omítek (viz box Tradiční omítky). Míchá se z písku, cementu a vody v nejčastěji udávaném poměru 1 díl cementu a 4 díly písku. Zkušený zedník pozná správnou "mastnost" cementové malty. Jinak je třeba vyzkoušet, zda je orientační poměr pro konkrétní omítání vhodný.
Vápenná hrubá omítka - jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10-15 mm, povrch omítky se zatře dřevěným hladítkem. Použití je vhodné na půdách, štítech, komínech.
Štuková omítka z přísadou sádry - do štuku se přidává dlouho tuhnoucí sádra. Povrch se hladí plstěnými nebo ocelovými hladítky. Použít ji lze jen do suchých prostor.
Sádrová omítka - dvouvrstvá omítka, kde jádro tvoří cementová malta a štuk se provádí sádrovou omítkou tloušťky 5 mm, která se uhladí ocelovým hladítkem.
Vápenocementová a cementová zatřená omítka - jednovrstvá omítka tloušťky 10-15 mm z malty cementové nebo vápenocementové. Povrch se zatírá dřevěnými hladítky. Použití je vhodné v místnostech se zvětšenou vlhkostí a do prostor se zvýšenou možností mechanického opotřebení.
Cementová hladká omítka - stejné složení jako zatřená cementová omítka, povrch se uhladí ocelovými hladítky.
Cementová pálená omítka - jde o dvouvrstvou omítku, kde jádro tvoří cementová malta tloušťky 15 mm a lícní vrstva je jemná cementová malta v tloušťce 5 mm, která se po zavadnutí navlhčí, popráší se cementem a vyhladí se ocelovým hladítkem (vypálení).
Stěrková omítka - používá se pro omítání monolitických i prefabrikovaných konstrukcí.